Proč si nepamatujeme minulé životy?

Mnoho lidí zajímá, proč si nepamatujeme naše předchozí životy. Myslí si, že kdybychom věděli, co jsme napáchali špatně, mohli bychom se v tomto životě jednodušeji polepšit. To možná může znít logicky, ale byla by to ta správná cesta pro náš růst? Proč tedy pokaždé, když se inkarnujeme do lidského těla, zapomeneme naše předchozí životy?

Proč duše zapomíná na minulé životy?

Nejdříve si musíme připomenout, že naše lidské chápaní je omezeno třídimenzionálním světem, ve kterém žijeme. Takže uchopit všech sedm dimenzí naší duchovní existence je z naší aktuální limitované perspektivy nemožné, a to přesto, že vše, co se kdy stalo, je uloženo v naší duši. 

Dalším důvodem je božská milost. Je možné, že jsme žili již mnoho životů před tímto životem a že jsme v některém z nich udělali opravdu hrozné věci. Život v předchozích stoletích byl totiž mnohem násilnější než teď. A kdybychom si tyto činy pamatovali, mohlo by to v nás vytvořit obrovský pocit viny. Možná i způsobit depresi a naprostou beznaděj. Proto v momentě početí, ve jménu božské milosti, jsou od nás tyto vzpomínky odděleny, abychom mohli žít bez jakýchkoliv rozptylujících vzpomínek z minulých životů.

A dalším důvodem je naše svědomí neboli hlas uvnitř nás. Po smrti je duše schopna zpětně si promítnout svůj život, a my tak prožijeme, že všechny naše myšlenky, slova a činy ovlivnily ostatní i nás. Bolest z tohoto zpětného promítnutí života zůstane v naší duši a stane se součástí našeho vnitřního hlasu, který nás vede, abychom neopakovali stejné chyby v našem aktuálním životě.

Takže si nepotřebujeme pamatovat konkrétní věci z minulých životů, protože máme emocionální reakci na naše minulá rozhodnutí v podobě našeho vnitřního svědomí. A naše svědomí je založeno na lásce, protože ví, že jsme si velice pravděpodobně prožili být jak obětí, tak i pachatelem. 

Dělejme svá rozhodnutí z lásky, ne z rozumu

Každopádně hlavním důvodem, proč si nepamatujeme naše minulé životy, je, abychom svá rozhodnutí dělali z lásky, nikoliv z rozumu. Příklad: Mám velice špatný vztah se svým bratrem. A kdybych měl přístup ke vzpomínkám z minulých životů, mohl bych vidět, že se mezi námi v minulosti něco odehrálo, což způsobilo aktuální rozpory či nenávist.

Na základě této vědomosti bych se mohl rozhodnout s ním teď začít mít lepší vztah. Ačkoliv se toto může zdát jako logická cesta, bylo by to intelektuální rozhodnutí na základě vzpomínky, nikoliv rozhodnutí z lásky, ze srdce. Náš duchovní růst je však založen na lásce, ne na racionálním myšlení. 

A také vše, co potřebujeme vyřešit či odčinit, k nám přichází přirozeně a automaticky. Naše karma je uložena v obřím kauzálním počítači hvězd a planet, které vytváří hmotný vesmír. Tyto hvězdy a planety jsou v neustálém pohybu, a když se dostanou do určité pozice, stáhnou díl naší karmy zpátky k nám na Zem. A tento díl je naladěn na naši duši. Je to jako mocný proud energie, který každému z nás přináší, co je pro nás důležité rozpoznat a urovnat.

Každý moment našeho dne je zorganizovaný pro nás neboli zorganizovaný námi, protože my si svou karmu vytváříme. Proto není důležité si pamatovat jakékoliv detaily naší špatné karmy. Je to požehnáním, nikoliv chybou. Je to součástí plánu, jak nás přivést zpátky k Bohu a jeho bezpodmínečné lásce. Stačí se řídit základním pravidlem: „Nečiň ostatním to, co nechceš, aby bylo činěno tobě.“

Chcete se o své karmě dozvědět více? Rád vám pomohu zorientovat se a nalézt sebe sama prostřednictvím mých kurzů Shambally. Vaši konkrétní situaci také můžeme probrat v rámci intenzivní individuální konzultace.